-
Bolest mých předků mě provází: Překvapivě výborná kniha o transgeneračním přenosu
Bolest mých předků mě provází je velmi povedená kniha zabývající se problematikou transgeneračního přenosu. V knize najdete mnoho kazuistik, které vám odhalí hloubku tohoto přenosu.
-
Ztráta v životě dítěte: Jak citlivě provázet dětský zármutek
Ztráta je zkušenost, která se v životě nevyhne nikomu – ani dětem. Pro malé i větší děti může být bolestivé nejen rozloučení s blízkým člověkem, ale i rozvod rodičů, změna školy, ztráta kamaráda, domácího mazlíčka nebo dokonce oblíbené hračky. Každá z těchto událostí může v dítěti vyvolat smutek, nejistotu nebo zmatek. To, jak hluboce dítě ztrátu prožívá, závisí na síle jeho vztahu k tomu, co nebo koho ztratilo. Právě proto je důležité vnímat dětský zármutek s respektem a pochopením – i zdánlivě „malé“ ztráty mohou být pro dítě velmi bolestivé a formují jeho pohled na svět. Dětské truchlení je přirozenou reakcí na ztrátu. Může se projevovat různě – někdy je…
-
Jak komunikovat s dítětem, aby byl váš vztah silný
Vztah mezi rodičem a dítětem je základem pro zdravý vývoj osobnosti, sebevědomí i schopnosti zvládat životní výzvy. Přestože většina rodičů své děti skutečně miluje, ne vždy se jim daří tuto lásku předat způsobem, který dítě opravdu vnímá. Každé dítě totiž přijímá lásku trochu jinak – a právě porozumění těmto rozdílům může zásadně proměnit rodinnou atmosféru i vzájemnou blízkost. Citová nádrž: Klíč k emoční pohodě dítěte Děti potřebují cítit, že jsou milovány bez podmínek. Tato bezpodmínečná láska je jako palivo, které naplňuje jejich „citovou nádrž“. Pokud je tato potřeba naplněná, dítě má větší jistotu, je otevřenější učení, snáze přijímá vedení a lépe zvládá i náročné situace. Naopak pokud dítě necítí rodičovskou…
-
Verbální násilí: Vliv kultury na vnímání kritiky
Každý z nás se v životě setkal s kritikou – ať už v práci, ve škole, nebo v osobním životě. Někteří ji vnímají jako cennou zpětnou vazbu, která pomáhá růst, jiní ji berou jako osobní útok. Ale proč tomu tak je? Odpověď nalezneme nejen v naší povaze a výchově, ale také v kulturním prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Způsob, jakým vnímáme kritiku, se výrazně liší podle toho, zda pocházíme z individualistické nebo kolektivistické kultury. Oba přístupy mají své výhody i nevýhody. Přílišná přímá kritika může demotivovat a poškodit vztahy, zatímco její nedostatek může vést k neefektivitě a neochotě ke změně. V České republice je běžné, že lidé dávají najevo své…
-
Verbální násilí: Co je už za hranou?
Někteří lidé se domnívají, že mohou beztrestně používat slova jako zbraň. Někdy je to nadřízený, který křičí na své zaměstnance bezdůvodně, jindy partner, který opakovaně ponižuje toho druhého. Slova mají obrovskou moc – mohou povzbuzovat, ale také ubližovat. A přestože rány z fyzického násilí se mohou zahojit, zraňující slova v nás často zůstávají mnohem déle. Rozlišit, kdy se jedná o oprávněnou kritiku a kdy už jde o verbální útok, může být složité. Existují však určité signály, které nám pomohou pochopit, kdy se někdo chová nepřípustně. Jak vypadá verbální útok? Verbální násilí může mít mnoho podob – od přímých urážek až po skryté manipulace. Zde jsou některé z nejčastějších příkladů: Přímé…
-
Verbální násilí: Proč nás urážky a negativní komentáře tak umí zabolet?
Znáte ten pocit, když na vás někdo křičí, kritizuje vás nebo vám někdo říká něco zraňujícího, a vy cítíte, jak se vám svírají útroby, jak se vám začíná zrychlovat dech nebo třást ruce? Přemýšleli jste někdy nad tím, co se v těchto chvílích děje ve vašem mozku? Vědecké výzkumy totiž ukazují, že slova mohou způsobit změny v mozku, které vedou k fyzické bolesti a dalším tělesným projevům. Studie psycholožky Mary Stormon-Flynnové naznačují, že když slyšíme negativní slova, náš mozek reaguje podobně, jako kdybychom čelili fyzickému ohrožení. Aktivují se nám centra bolesti, uvolňují se nám stresové hormony, jako je kortizol, a naše tělo prožívá skutečný fyzický stres. Němečtí psychologové pod vedením…
-
Verbální násilí: Jak ho poznáme a proč bychom ho neměli brát na lehkou váhu
Verbální násilí je jedno z nejrozšířenějších, ale zároveň nejméně rozpoznaných forem psychického násilí. Jeho dopady však mohou být pro nás stejně ničivé jako fyzické útoky – může nám snižovat sebevědomí, narušovat duševní zdraví a vést k dlouhodobým psychickým problémům. Přesto ho často považujeme za „běžnou součást komunikace“. Jak ale poznáme, že se jedná o skutečné násilí a kdy je to pouhý nesouhlas či nepříjemná poznámka? Co všechno spadá pod verbální násilí? Verbální násilí zahrnuje široké spektrum chování – od otevřených urážek, nadávek a výhrůžek až po jemnější formy, jako jsou sarkastické poznámky, manipulace nebo zlehčování problémů druhých. Typickými projevy jsou například: S těmito projevy se můžeme setkat téměř všude –…
-
Agresivní dítě: Jak na takové dítě nahlížet?
„Ten jejich kluk je pěkný sígr, našeho Páťu zrovna včera uhodil tím vláčkem do hlavy!“ povídají si rodiče mezi sebou. Taky jste se už setkali s dítětem, které se chová agresivně? Nebo se snad takové chování týká přímo vašeho dítěte a vy si s tím nevíte rady? Pokusme se společně nahlédnout na pozadí takového chování. Agresivní dítě se může projevovat různě. Ne vždy musí hned někomu ubližovat. Někdy jsou takové děti jen neklidné, jindy jsou impulzivní a někdy skutečně mohou mít i destruktivní sklony jak vůči věcem, tak i vůči jiným dětem či dospělým. Často jsou hlasité, skáčou do řeči, mohou být provokativní a snaží se převzít vůdčí roli v…
-
Kdy začít s terapii?
Jak poznat, kdy nastal ten správný čas navštívit psychologa?
-
Třinácté komnaty dětské duše: Tvořivá psychoterapie v duchu gestalt terapie
Ať už jste rodičem či pracovníkem, který je obklopen dětmi, tahle kniha vám jednoznačně otevře obzory. Autorkou této knihy je uznávaná psycholožka a psychoterapeutka Violet Oaklander. Sama vychovala tři vlastní děti a má dva vysokoškolské diplomy. První z oboru manželského, rodinného a dětského poradenství a druhý ze speciální pedagogiky pro práci s emocionálně narušenými dětmi a s dětmi se specifickými poruchami učení. Její praxe je opravdu ohromná – šest let vyučovala emocionálně narušené děti v Kalifornii a od roku 1972 má vlastní praxi v Los Angeles. Své znalosti uplatnila také jako ředitelka Centra pro terapii dětí a dospívajících v Kalifornii a momentálně je ředitelkou Violet Oaklander Institutu, který se věnuje…
