Třinácté komnaty dětské duše: Tvořivá psychoterapie v duchu gestalt terapie

Ať už jste rodičem či pracovníkem, který je obklopen dětmi, tahle kniha vám jednoznačně otevře obzory.

Autorkou této knihy je uznávaná psycholožka a psychoterapeutka Violet Oaklander. Sama vychovala tři vlastní děti a má dva vysokoškolské diplomy. První z oboru manželského, rodinného a dětského poradenství a druhý ze speciální pedagogiky pro práci s emocionálně narušenými dětmi a s dětmi se specifickými poruchami učení. Její praxe je opravdu ohromná – šest let vyučovala emocionálně narušené děti v Kalifornii a od roku 1972 má vlastní praxi v Los Angeles. Své znalosti uplatnila také jako ředitelka Centra pro terapii dětí a dospívajících v Kalifornii a momentálně je ředitelkou Violet Oaklander Institutu, který se věnuje zejména výcviku a supervizi lidí, kteří pracují s dětmi. Její metody se nesou v duchu gestalt terapie od roku 1973. Mohla tak pomoci ohromnému množství dětí, které se potýkaly s emocionálními potížemi, které jim ovlivňovali život a vztahy nejen s vrstevníky. 

Autorka v této knize vysvětluje, jak úžasná je dětská fantazie a jak jí lze využít pro léčbu dětských emocionálních potíží. Děti totiž neumí své emoce tak dobře verbalizovat jako dospělí lidé, proto se může stát, že když se jim v životě děje něco, s čím si neumí poradit, uzavírají se do svého světa. Mohou přestat komunikovat a mohou se u nich začít objevovat různé somatické symptomy jako je například bolení bříška, horečky, pomočování apod. Výjimkou nejsou ani noční děsy, smutná nálada, nechuť se kamarádit s přáteli a mnoho a mnoho dalšího. Některé děti se ubírají ke lžím a snaží se tu realitu, ve které musí žít a se kterou se neumí vyrovnat, potlačit tím, že se stahují právě do svého fantazijního světa, ve kterém se cítí bezpečněji a kde je všechno takové, jaké má být.

Rodiče jsou obvykle nešťastní, protože vidí, že se s dětmi něco děje, ale neumí jim pomoci. A právě proto vznikla tahle kniha. Využijí ji všichni rodiče, kteří potřebuji poodhalit, jak s nešťastným dítětem komunikovat. Využijí ji psychologové, kteří si potřebují nebo chtějí rozšířit obzory a v neposlední řadě i pedagogové a jiní pracovníci, kteří jsou obklopeni dětmi.

Kniha nabízí nepřeberné množství příkladů a kazuistik, které vám pomohou pochopit, kdy a jak se dítěte správně zeptat, aby své emoce mohlo adekvátně ventilovat, prožít a zpracovat. Kniha vám ukáže, jak s dětmi nenásilně komunikovat skrze jejich fantazii, tvořivost a hru. Právě tyto tři věci jsou pro děti tak přirozené, že nevyužít jich při práci s nimi by bylo jako odmítnou ten nejúžasnější dárek.

Knihu mohu za sebe jen a jen doporučit. Otevře vám oči, rozšíří vám obzory a pomůže vám nahlédnout do prožívání dětí, když sami ztrácíte půdu pod nohama.

Je to jedna z nejhezčích psychologických knih, které jsem kdy četla a domnívám se, že může být obohacující i pro laiky. 

Za zaslání tohoto recenzního výtisku děkuji Nakladatelství Portál.

Recenze knihy převzata z: www.vasnivactenarka.cz