
Verbální násilí: Proč nás urážky a negativní komentáře tak umí zabolet?
Znáte ten pocit, když na vás někdo křičí, kritizuje vás nebo vám někdo říká něco zraňujícího, a vy cítíte, jak se vám svírají útroby, jak se vám začíná zrychlovat dech nebo třást ruce? Přemýšleli jste někdy nad tím, co se v těchto chvílích děje ve vašem mozku? Vědecké výzkumy totiž ukazují, že slova mohou způsobit změny v mozku, které vedou k fyzické bolesti a dalším tělesným projevům.
Studie psycholožky Mary Stormon-Flynnové naznačují, že když slyšíme negativní slova, náš mozek reaguje podobně, jako kdybychom čelili fyzickému ohrožení. Aktivují se nám centra bolesti, uvolňují se nám stresové hormony, jako je kortizol, a naše tělo prožívá skutečný fyzický stres. Němečtí psychologové pod vedením Marie Richterové dokonce zjistili, že když lidé četli slova související s bolestí, jejich mozek reagoval stejně, jako kdyby skutečně cítili bolest.
Nebezpečí slovních útoků
Protože verbální násilí nezanechává viditelné jizvy, často se stává, že máme tendence slovní útoky podceňovat. Pokud však slova jako „neschopný“ nebo „k ničemu“ dokážou vyvolat aktivaci mozkových center bolesti, jaký vliv mohou mít dlouhodobé slovní útoky od někoho blízkého? Opakovaná kritika, urážky nebo manipulace tak mohou vést k úzkostem, depresím a narušení sebevědomí. A pokud tyto projevy zažíváme od dětství, jejich dopad může být ještě hlubší.
Jak vnímání bolesti ovlivňuje dětství
Naše reakce na slovní útoky se formují už od dětství. To, jak rodiče reagovali na naši bolest – fyzickou i emoční – ovlivňuje, jak ji vnímáme v dospělosti. Pokud jsme byli v dětství uklidňováni a dostávali jsme podporu, naučili jsme se zvládat bolest zdravým způsobem. Naopak, pokud byla naše bolest bagatelizována nebo jsme byli za projevy emocí trestáni, můžeme mít tendenci potlačovat své pocity, nebo naopak přehnaně reagovat na kritiku.
Jak vzniká citová vazba a proč na slova reagujeme odlišně?
Teorie vazby Johna Bowlbyho ukazuje, že vztahy s pečovateli v dětství ovlivňují naše vztahy v dospělosti. Existují čtyři typy citové vazby:
- Bezpečná vazba – Cítíme se ve vztazích jistě, umíme vyjadřovat své pocity a zvládat konflikty.
- Úzkostná vazba – Bojíme se odmítnutí, hledáme potvrzení vlastní hodnoty u druhých.
- Vyhýbavá vazba – Vyhýbáme se intimitě, spoléháme hlavně na sebe.
- Dezorganizovaná vazba – Osoby s touto vazbou oscilují mezi touhou po blízkosti a jejím odmítáním.
Slovní útoky a negativní komentáře od blízkých osob nás bolí více než od cizích lidí právě proto, že zasahují naše hluboké citové vzorce a vnitřní pracovní modely.
Verbální násilí v dětství a jeho dlouhodobý dopad
Výzkumy ukazují, že až každé třetí dítě zažilo od rodičů verbální násilí. Ponižování, nadávky nebo zesměšňování mohou zanechat dlouhodobé emoční jizvy a ovlivnit vztahy dítěte v dospělosti. Verbální útoky mají schopnost se přenášet z generace na generaci – pokud jsme v dětství zažili slovní násilí, je pravděpodobnější, že ho (vědomě či nevědomě) budeme používat i vůči svým dětem.
Jak se chránit před zraňujícími slovy?
I když nemůžeme vždy ovlivnit, co nám ostatní říkají, můžeme ovlivnit, jak na to reagujeme. Existuje několik tipů, které vám mohou pomoci:
- Uvědomte si, odkud reakce pochází – Pokud vás nějaká slova velmi zasáhnou, zkuste zjistit, zda neaktivují staré rány z dětství.
- Stanovte si hranice – Nenechte si od druhých líbit slovní útoky a naučte se říkat „tohle si nepřeji“.
- Pracujte na svém sebevědomí – Čím pevnější budete mít vztah k sobě, tím méně vás cizí slova ovlivní.
- Vyhledejte pomoc – Pokud cítíte, že se vás slovní útoky dotýkají příliš hluboko, nebo pokud vás trápí dlouhodobé nízké sebevědomí, může pomoci terapie.
Slova mají velkou moc. Mohou nás povzbudit, ale také hluboce zranit. Zvlášť pokud pocházejí od někoho, na kom nám záleží. Porozumění tomu, proč nás určité komentáře tolik bolí, nám může pomoci se s nimi lépe vyrovnat a chránit tak své duševní zdraví. Pokud se vás téma verbálního násilí dotýká, pamatujte, že máte právo na respektující komunikaci a zdravé vztahy.
Zdroj: SLADKÁ, Tereza. Když slova bolí: jak čelit negativním komentářům a budovat odolné sebevědomí. Psychologie pro každého. Praha: Grada, 2024. ISBN 978-80-271-5188-2.

